Tak včera nakonec taková movie night. Tři filmy jak dělané pro babskou ligu, skončila jsem někdy ve dvě v noci. Dnes ráno zase deprese jako prase. Nechápu to! Stačí úplná drobnost a já mám hned po náladě. Přitom jsem v poslední době byla tak v pohodě.
Štve mě, že nevyjde dnešní večer. Těšila jsem se. Takové večery jsou něco, co přebije všechno ostatní. V tu chvíli nemyslíte na nepříjemnosti, a i když se na ně večer někdo ptá, neřešíte je. Jsou vám v tu chvíli šumák. A ten pocit vydrží. Proto potřebuju někam ven.
Vzpomínám, jak se mi nedávno při cestě do práce stala zvláštní věc. Ona vlastně nebyla až tak zvláštní, ale mně to stačilo k tomu, abych zahnala nepříjemné myšlenky, a pěkně daleko. Jako vždycky jsem se v tramvaji chytla tyče (ó ano, dvakrát denně se pravidelně svíjím u tyče) a zabrala jsem se do čtení. Po chvilce jakýsi kluk položil svojí ruku přes mou. A necuknul! I když tramvaj nebyla narvaná, prostě ji zlehka položil přes moje prsty a nechal ji celou cestu tam! Ne, bylo to zvláštní. Ačkoliv nemám ráda, když do mě cizí lidé vrážejí, sahají na mě, byť se mě jen letmo dotknou, tohle mi záhadně vůbec nevadilo. Ten moment dokázal smazat veškeré moje myšlenky. Tak moc jsem tím byla konsternovaná, že jsem dokázala potlačit všechna ta negativa, která se mi poslední dobou honila hlavou. Nepodívala jsem se na něj, nechtěla jsem, jen jsem zírala do knížky a po očku házela okem po té ruce. Nijak jsem si to nevykládala. Nestála jsem o to, abych zase o něčem přemýšlela, zvlášť o blbostech. V tu chvíli neexistoval nepříjemný pocit z toho, co všechno se teď v mém životě odehrává, nemyslela jsem na to, že dárek, který jsem H. dala já, se stal inspirací pro dárek, který chtěl dát někomu jinému, nemyslela jsem na to, že už vlastně o žádné změny nestojím, protože už nestojím vůbec o nic… Bylo to neskutečně očišťující, jako by někdo stiskl nějaké tlačítko na dočasný delete. Škoda, že jen dočasný.
Ano, bylo to neskutečně zvláštní, i po těch asi deseti dnech to tak vnímám. Už nechci přemýšlet, chci prožívat. I tu sebemenší bezvýznamnou blbost. A hodlám si to užít.
Žádné komentáře:
Okomentovat