Nedá se říct, že by bylo tak úplně ráno, ale dá se říct, že já mám ještě stále půlnoc. Vstala jsem sice už před pár hodinami, nicméně mé tělo ani mysl ještě pořádně nenastartovaly.
Jednou ze zásadních věcí, které si blíže pamatuju, je Silvestr. Nutno říct, že si nejsem úplně jista, jestli si ho chci až tak úplně pamatovat. :) Na programu toho bylo hodně. Kolem druhé hodiny jsem se vydala k R-jí. Myslela jsem, že si tam jen hodím pár věcí a vypadnu zpátky do mrazu, kde se trochu projdu, a že si zajdu na nějaké lehčí jídlo, protože právě o Silvestru je záhodno se pořádně najíst. R-ona mě vyvedla z omylu, zůstaly jsme u ní, což nakonec nebylo vůbec špatné, vzhledem k tomu, že mráz byl přece jen nepříjemný, obzvlášť když si někdo místo zimní bundy vezme jen kabátek.
Po čtvrté hodině jsme se vydaly absolvovat první část programu - bowling. Říct, že mě bowling nebaví, by bylo asi nepřesné, on mi prostě jen moc nejde. Pokaždé si odnesu pár zlámaných nehtů, tentokrát jsem přidala i puchýř na ruce. Nevím, jestli jsem hrála tak tvrdě, nebo je bowling příliš drsná hra, ale mým rukám ten večer teda rozhodně neprospěl :) K tomu jsem měla v týmu samé chlapy. Původně jsem myslela, že jsem tím pádem na tom hůř, než jsem zjistila, že v jednom z dalších týmů dámy jednoznačně vedly. Ale půlku jednoho kola jsem vedla, to zase jooo! :D
Hned po bowlingu jsme se přesunuli do Pravěku. Ne, že by mi to vadilo, ale výběr zrovna této restaurace jsem příliš nepochopila, vzhledem k tomu, že nás bylo asi dvacet. Nevadily mi ani tak poměrně vysoké ceny, jako spíš to, že když si má v této restauraci objednat dvacet lidí, chvíli to trvá. Chvíle trvala asi hodinu, možná víc. Když se navíc později ukázalo, že dva jedinci si objednali ještě předkrm, vypadalo to, že jsme se opravdu ocitli v pravěku, protože zbytek se na ně hladově vrhl s vidličkami, dva hladoví dokonce s noži, ti ale naštěstí seděli na konci stolu, takže mnoho úspěchů neslavili. Třešničkou na dortu byl přípitek v podobě Cinzana. Nevím, jak jiným, ale mně teda leze Cinzano do hlavy ukrutně rychlým tempem. Při večeři se to naštěstí neprojevilo, ale základ opičce to položilo :))
Následná večerní (no, spíš noční) procházka Prahou nám měla pročistit hlavy, což se ovšem nepodaří tak snadno, když se procházíte se šampaňským v ruce. Musím dodat, že šampaňské teda nezahřeje. Zvlášť, když kromě zmiňovaného kabátku máte ještě podzimní boty, protože zimní utrpěly nedávno nepříjemnou nehodu a jiné jste při vypravování narychlo nenašli.
Kolem jedenácté jsme dorazili do baru, kde byl trochu problém s místem. Následně se projevily i problémy s pitím, ale nepředbíhejme. Nakonec jsme se na sebe ale vmáčkli (to k Silvestru koneckonců asi taky patří) a oslavy mohly začít.
Kdo mě zná, ví, že netančím. Někteří dokonce ví, že v posledních měsících, možná i letech, nepiju (alkohol). Tedy piju, ale řekněme decentně. To vám ale na Silvestru jen tak neprojde, a tak jsem "tančila" a pila nedecentně. Nepila jsem moc. Měla jsem asi pět panáků, většinou tequily, nicméně když je nalijete na ten cinzanový základ, přicmrndnete nějaké to kyselé jablíčko a nádavkem doplníte tekutiny Sexem na pláži a šampaňským, nemusí to dopadnout úplně nejlíp.
Tedy takhle, v prvních chvílích mi dobře bylo (některé fotky naznačují opak, ale takhle blbě já vypadám pořád... zvlášť ta fotka pod barem je zavádějící a znovu prohlašuji, že jsem v té chvíli byla plně při vědomí, jen jsem se otírajíc od patlavého pomeranče chtěla vyhnout focení! :D). Kolem druhé ráno mi po těch tanečkách (já pořád říkám, že "tanec" mi škodí!) přestalo býti úplně dobře. Bohužel jsem ale nebyla opilá, protože si všechno pamatuju. Bohužel úplně všechno. Obdivuju R-jeho, že i když šel na Silvu stejně jako já s nedoléčenou angínou, dokázal být do poslední chvíle lvem sálónu, a přesto mu špatně nebylo. Jeho rozkošné tanečky někdo zaznamenal na video, za což autorovi děkuju :) Moje tanečky nezaznamenal, za což autorovi děkuju ještě víc :)
Co se týče mě, další noční procházka mi vůbec neprospěla. Nevím, kde se v lidech vzal ten názor, že člověk by měl jít v krušných chvílích na čerstvý vzduch. Možná jen ten vzduch nemá mít mínus 12°C. Každopádně mně prospěl až gauč. Tímto děkuji majitelům, že je tam při rekonstrukci baru nainstalovali, jeden se mi fakt totiž hodil. Cca dvě hodinky jsem se vyspala a bylo dobře, takže už nikdy na mě nechoďte s čerstvým vzduchem! :D Nebo jako R-ona s velkou sklenicí vody, kterou "musíš celou co nejrychleji vypít"! :D
V šest ráno jsme se rozhodli skončit a vydali se k domovu. V tu dobu ještě naštěstí nebyl ten pravý čas na přemýšlení o právě skončeném večírku, ten přišel až když jsem dopoledne odjížděla od R-jí, kde jsem zapomněla prstýnky. Upřímně jsem se cesty domů docela děsila, zvlášť, když všude bylo zavřeno a nebylo čeho se najíst (chytře jsem si do batůžku silvestrovské záchrany sbalila jen pití :)). Nakonec jsem cestou potkala nějaký stánek, kde tedy bohužel měli jen nějaké cukrovinky, ale aspoň byl otevřený. Jestli jsem ale doufala, že si koupím něco v mínus x stupních a ono to vůbec půjde ukousnout, tak jsem se spletla :D
Když jsem odpoledne dorazila k rodičům, měla jsem akorát tak chuť dát si ještě tak tři sprchy a zalézt do peřin. Jenže máti na mě čekala nad těstem na vánočku, prý ať jí to zapletu. I tentokrát se ukázalo, že jsem opravdu nebyla opilá, protože se mi to povedlo už na druhý pokus! :) To se musím pochlubit (už jsem jak ta husa, co si říká Kachna ;D), totiž vánočky a cukroví se mi tentokrát dost dařily, i když občas samozřejmě s máminou pomocí. Sprchu mi dopřát nechtěli, že prý na mě čekají s novoročním obědem, což ovšem měli říct dřív a ne odpoledne, že :D Tak jsem se nedala, sprchu si dala, snědla trochu té svíčkové, odmítla jet zpátky do Prahy na ohňostroj, dopřála si hodinku spánku, sem tam něco uklidila a v deset večer ještě došla na procházku se psem. Jestli opravdu platí, že jak na Nový rok, tak po celý rok, tak opravdu neee, děkuji! :)
Jo a ještě se samozřejmě znovu omlouvám všem těm, které jsem na Silvestru zdržela až do rána a přitom se jim nevěnovala tak, jak by zasloužili, a zároveň moc děkuju těm, co se po půlnoci věnovali mně, aniž bych si to já nějak moc zasloužila :))
