Nebude, už je :)) Ještě před chvilkou ukazoval teploměr - 17°C, takže jsem opravdu šťastná, že nikam nemusím. Tedy, popravdě řečeno, ven musím, ale nikam daleko od domova. Už ráno jsem musela vypadnout a zachraňovat rybičky, které ne a ne letošní zimu usnout. Chudinky se nám dusí pod ledem, který se každou hodinu obnovuje, takže co nejčastěji chodím ven sekat led a prolívat jim vodu. Některé jsou ještě maličké a zimu nejspíš nepřežijí, u těch větších se zase bojím Timečkových loveckých vášní. Zatím jim tam jen chodí ujídat jídlo, ale u něj člověk nikdy neví.
Později budu muset ven právě s Timulou, ale asi to nebude nic dlouhého, protože mu namrzají packy, i přesto, že chlupy má pravidelně zastřihované. Tak chodí častěji, ale na krátké vzdálenosti.
No a to nejhorší mě čeká ještě dnes odpoledne. Nevím, čí to byl nápad, každopádně načasování je geniální - a sice sundavání venkovního osvětlení. Jestli jsem si stěžovala, že na Silvestra, kdy je tolik lidí venku, je nějakých -8 nebo -10°C, tak co mám teprve říkat na sundavání žároviček v - 15°C! Naštěstí jich letos není tolik, protože Timís několik řetězů loni překousal, takže letos jsme zdobili jen balkon (což obnáší tři různé řetězy, nejhorší je ten nejkratší, kde je každá žárovička přichycená k jiné větvičce a to ještě ke všemu na vistárii). No, takže manuální práci na zahradě jsme si chytře naplánovali na nejchladnější den této zimy.
Nejradši bych snad vypadla na chalupu, kam poslední dobou (hlavně o víkendech) jezdím pomáhat. Nejedná se o nic náročného, jediným úkolem je zatopit. Běžně tam bývá tak na nule, v lepším případě dva stupně, ale v krbových kamnech se mi topí dobře, dokonce ani nemusím otvírat okna, abych vyhnala čoud z domu :D
Na chalupě obvykle absolvujeme delší procházku se psem, máme tam pole a les, takže se tam dostatečně vyřádí. My taky. Nedávno mě chtěl táta naučit střílet, ale vymluvila jsem se na příliš krátké ruce, což jsem mu následně i výborně předvedla s brokovnicí :D Jestli vám někdy někdo bude zkoušet namluvit, že brokovnice nemá zpětný ráz, nevěřte mu. Není to nijak hrozné, ale když to nečekáte, překvapí to. Tím spíš nemůže být řeč o míření. Teda, do vrat bych se asi trefila, ale ta větev, kterou jsem měla zasáhnout, byla taková divně křivá! ;D
Aby toho nebylo málo, tak jednu ruku jsem měla bolavou ze Silvestra a do druhé jsem se pro změnu nedávno řízla. To je tak, když pospícháte. Ne nadarmo se říká, že práce kvapná málo platná. A taky pro dobrotu na žebrotu. Když jsme totiž chystali pohoštění (tohle slovo nemám ráda) pro návštěvu, přijel táta - a já, dobrá duše, že mu rychle připravím něco k večeři. A když máte tupý nůž, krájíte tvrdou zeleninu a ještě k tomu spěcháte, nemůže to dopadnout jinak, než že se pěkně fiknete. Nebylo to až tak hrozný, ale na tupý nůž se obvykle tlačí, aby krájel, že :) Tak jsem si tak trochu ukrojila bříško na ukazováčku, tudíž se mi občas pěkně blbě píše, ale už mi tam zůstala jen menší jizva. Jen tedy čekám, co přijde za chvíli, až polezu po žebříku a budu sundavat ty svíčičky, zatímco Timula se bude nudit pod tím žebříkem :)
No, pro dnešek konec, nějak nemám o čem psát, ale než by se člověk učil....
Jdu radši něco uvařit, papoušek mi tu leze pod nohama a já nemám nervy koukat na to, co si vymyslí a následně tu provede :)
Později budu muset ven právě s Timulou, ale asi to nebude nic dlouhého, protože mu namrzají packy, i přesto, že chlupy má pravidelně zastřihované. Tak chodí častěji, ale na krátké vzdálenosti.
No a to nejhorší mě čeká ještě dnes odpoledne. Nevím, čí to byl nápad, každopádně načasování je geniální - a sice sundavání venkovního osvětlení. Jestli jsem si stěžovala, že na Silvestra, kdy je tolik lidí venku, je nějakých -8 nebo -10°C, tak co mám teprve říkat na sundavání žároviček v - 15°C! Naštěstí jich letos není tolik, protože Timís několik řetězů loni překousal, takže letos jsme zdobili jen balkon (což obnáší tři různé řetězy, nejhorší je ten nejkratší, kde je každá žárovička přichycená k jiné větvičce a to ještě ke všemu na vistárii). No, takže manuální práci na zahradě jsme si chytře naplánovali na nejchladnější den této zimy.
Nejradši bych snad vypadla na chalupu, kam poslední dobou (hlavně o víkendech) jezdím pomáhat. Nejedná se o nic náročného, jediným úkolem je zatopit. Běžně tam bývá tak na nule, v lepším případě dva stupně, ale v krbových kamnech se mi topí dobře, dokonce ani nemusím otvírat okna, abych vyhnala čoud z domu :D
Na chalupě obvykle absolvujeme delší procházku se psem, máme tam pole a les, takže se tam dostatečně vyřádí. My taky. Nedávno mě chtěl táta naučit střílet, ale vymluvila jsem se na příliš krátké ruce, což jsem mu následně i výborně předvedla s brokovnicí :D Jestli vám někdy někdo bude zkoušet namluvit, že brokovnice nemá zpětný ráz, nevěřte mu. Není to nijak hrozné, ale když to nečekáte, překvapí to. Tím spíš nemůže být řeč o míření. Teda, do vrat bych se asi trefila, ale ta větev, kterou jsem měla zasáhnout, byla taková divně křivá! ;D
Aby toho nebylo málo, tak jednu ruku jsem měla bolavou ze Silvestra a do druhé jsem se pro změnu nedávno řízla. To je tak, když pospícháte. Ne nadarmo se říká, že práce kvapná málo platná. A taky pro dobrotu na žebrotu. Když jsme totiž chystali pohoštění (tohle slovo nemám ráda) pro návštěvu, přijel táta - a já, dobrá duše, že mu rychle připravím něco k večeři. A když máte tupý nůž, krájíte tvrdou zeleninu a ještě k tomu spěcháte, nemůže to dopadnout jinak, než že se pěkně fiknete. Nebylo to až tak hrozný, ale na tupý nůž se obvykle tlačí, aby krájel, že :) Tak jsem si tak trochu ukrojila bříško na ukazováčku, tudíž se mi občas pěkně blbě píše, ale už mi tam zůstala jen menší jizva. Jen tedy čekám, co přijde za chvíli, až polezu po žebříku a budu sundavat ty svíčičky, zatímco Timula se bude nudit pod tím žebříkem :)
No, pro dnešek konec, nějak nemám o čem psát, ale než by se člověk učil....
Jdu radši něco uvařit, papoušek mi tu leze pod nohama a já nemám nervy koukat na to, co si vymyslí a následně tu provede :)
Žádné komentáře:
Okomentovat