Já to tedy popravdě nechápu, ale on sem pořád někdo chodí. Nemám čas zjišťovat, odkud sem kdo zavítal, ale na to, že tahle stránka už po několik měsíců slouží leda coby můj čtenářský deník, mě to celkem překvapuje. Upřímně, ani na ten už mi nezbývá moc času. Pokud chce člověk přečíst vše, co si už dlouho plánuje, není samozřejmě čas psát. Natož když k tomu připočteme spoustu milých i nemilých starostí, aktivit a kdovíčeho ještě. Léto je v plném proudu a je to znát. Kromě víceméně pravidelné četby (letos už jsem zdolala přes 60 (!) knih, jsem začala i víceméně pravidelně týrat tělo - každý den, hlavně o víkendu, vstávám kolem šesté a vrhám se do ulic pobavit zachmuřené pracující a znuděné pejskaře svými pokusy o běh. Kdo ví, v jak kopcovitém terénu žiju, ví, že pro mě to taková sranda není. Proto ve všední den praktikuju spíš sprinty, jak tomu s velkou dávkou přitaženosti za vlasy říkám. A protože vím, jak nepoctivá v tomto ohledu jsem, tak si ještě večer nakládám 15 km na rotopedu. Zkusili jste někdy přítáhnout domu okolo půlnoci a přesto jste se dovlekli k rotopedu a tu štreku si na něm ujeli? Jestli ne, tak se neušklíbejte :P
Každopádně kromě sebepoškozování, výletů, procházek a nějakého toho společenského a kulturního vyžití dál pokračuju v hltání textů všeho druhu. Problém je, že od minula jsem jich přečetla tuším víc než třicet, takže dohnat čtenářský deník bude trochu problém. Tak jen "pro začátek":
O pravdě a lži nikoliv ve smyslu morálním (Nietzsche) - No, co na to říct. Pár moudrých nebo spíš zajímavých myšlenek, ale čte se to hodně, hodně těžko. Buď jsem úplně blbá (což nevylučuji), nebo tam prostě ve změti toho všeho chybělo nějaké ústřední vlákno, kterého by se čtenář mohl chytit. Všechno bylo takové zmatené, neutříděné, těžko uchopitelné. Špatné to nebylo, ale asi mi mé rozpoložení bránilo odnést si z té četby něco víc než dojem, že je škoda, že N. nedokázal tu myšlenku vyjádřit nějak vstřebatelněji.
Metafyzika lásky (Schopenhauer) - Abychom od "klasiků" neutekli moc daleko, následoval v těsném závěsu za Nietzschem sám Schopenhauer. Mému srdci, očím a mozku bližší. Pochopitelnější, trefnější, logičtější. Z tak malé knížečky jsem si dělala spoustu výpisků. Problém je, že už nevím kam :P
Zlodějka knih (Zusak) - Jeden z hitů poslední doby. Před svým zfilmováním kolem této knihy tak velké haló nebylo, ale od jara nás bombarduje jedna reklama za druhou. Což o to, příběh je to zajímavý, jen to podání... Vypráví jej Smrt, a to stylem, který mi nebyl úplně blízký. Hlavně mi vadilo, že děj vám prozrazuje dopředu. Na straně 120 se dozvíte, co se stane na straně 240. A to je pruda prostě! Nicméně i přes delší začítání nelituju, že jsem knihu četla, příběh za to stojí. Do kabelky to úplně není, ale to nevadí, druhá půlka už celkem odsýpá.
A uzřela oslice anděla (Cave) - Ano, vidíte dobře, knihu napsal Nick Cave. Dlouho jsem se do ní odhodlávala a když teď vím, čím jsem prošla, vůbec se nedivím. Jedna z mála, pokud ne jediná, kterou jsem odmítla ohodnotit. Já tu haluz nejspíš patřičně nepobírám. V něčem je naprosto skvělá, asi svou syrovostí a surovostí, ale ze stejného důvodu je i strašná. Deprese, úpadek, agónie i letargie, já prostě nevím, co všechno se při tom honí člověku hlavou, když si čte o strupech schovaných v krabici pod postelí. Ne, to prostě nejde ohodnotit. S Caveovou hudbou mám jasno, tady ale pořád nevím.
Můra noční, předvánoční (Tim Burton) - A tady jasno prozměnu mám. Burton, co chcete? Jasný.
Volání kukačky (Galbraith, resp. Rowlingová) - Tak trochu chápu, proč se bála vydat to pod svým jménem. I když myslím, že to byl jen cílený marketingový tah. Nicméně i když knížka něco do sebe má, nese si základní problém detektivky. Od první chvíli, kdy se v knížce vyskytne, tušíte, kdo je vrah. Ne, to není přesné, vy víte, kdo je vrah! Tak. Trochu vada na kráse, pokud jde o detektivku. Ale vzhledem k tomu, že víc než o detektivku jde o detektiva, tak se to i dá přežít. Jen to není taková pecka, jak někteří tvrdí. Možná jsou za to placení?
No a už mám dost. Pokračování zase někdy příště. Snad těch 27 zbývajících dosypu nějak brzy, dokud vím, že jsem je vůbec četla.
