Nevím, jestli je to počasím, nebo tím, že jsem už pár dní nemocná, ale ty podzimní dny jsou čím dál horší. Nejspíš stárnu, nedávné narozeniny by tomu i nasvědčovaly.
Tak nějak nechápu, proč mi v poslední době lezou na nervy lidi, kteří se přitom celkem snaží. Jenže se snaží děsně blbě. Jak jim to ale říct? Vodit někoho neustále za ručičku a říkat mu, co má dělat, to nesnáším. Říkat jim, že něco dělají blbě, taky nejde, naštvali by se, že je buzeruju, že oni se snaží a mně se to nelíbí. Takže tenhle boj vlastně nejde dovést k vítěznému konci. První důvod k depresi.
Pak mě samozřejmě štvou ti, co se nesnaží vůbec, ale u těch mě to upřímně zase až tak nepřekvapí. K snaze nikoho nutit nebudu, ani nechci, takže tady se boj ani nekoná. Druhý, i když menší, důvod k depresi.
Takhle bych mohla pokračovat ještě asi patnáct stran Ačtyřek, ale radši nebudu, již tak moje páteční nálada ustrnula na bodu mrazu kvůli neustále se opakující kravině, kterou je samozřejmě nutný řešit v pátek ve škole, kam musíte kvůli naprosto jiný kravině. Třetí důvod k depresi. A ten je rovnou na druhou ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat