Tak se mi nálada zlepšila hned dopoledne. A to když jsem uklízela svůj pokoj (óóó ano, fakt jsem se odhodlala). Normálně by se mi při úklidu nálada asi nezvedla, vzhledem k tomu, že můj pokoj teď okupují dva papoušci, naopak bych očekávala spíš její pokles, ale postaral se o to Timouš, respektive jeho kamarádi. Tím nemyslím psí kamarády, ale pravidelné kolemjdoucí. U těch je Timík dost oblíbenej, protože nikdo jim nepřichystá tak roztomilé přivítání, jako on. Vždycky nadšeně tančí u plotu a když ho začnou hladit, čapne je za rukáv s tím, že je už nikam nepustí. A kolemjdoucí to milují. Každou chvíli zvenku slyším: "Ahoj, kamaráde, tak ty jsi tu zase sám? A že ty zase zlobíš? Copak děláš, co? Chtěl by sis hrát, viď." Zrovna dneska jedna paní, asi starší, nevím, nestihla jsem ji identifikovat: "No ty kluku, to víš, že tě pohladím, tobě se stýská viď, nebooj, oni se ti za chvilku vráááátí a budou si s tebou hrát, no pojď sem ty mazlíku..." Kdyby ovšem vešla za vrátka, hned by ji podobná slova přešla :)
Ale o tom to není, spíš mě zaráží, kolik lidí si nadšeně povídá se zvířaty. U nás doma se to praktikuje už roky, ale u jiných lidí mě to celkem překvapuje, zvlášť takhle na veřejnosti. Třeba taková pošťačka potká denně spoustu psů. Zajímalo by mě, jestli si takhle popovídá s každým, nebo jestli se jen snaží odvést Timovu pozornost a schovat někam poštu, aby ji během chvilky nezlikvidoval (což se jí upřímně už rok moc nedaří, naštěstí ji většinou odnese našim do práce).
Každopádně dnešní rozhovor mě dost pobavil, zvlášť jak nadšeně oba dva vypadali. A Timeček je celé dopoledne hodný, nechala jsem ho dýl spát, tak je dobře naladěn. Asi mu budu muset zvát nějaké lidské kamarády, z těch psích nemá zdaleka takovou radost :)
1 komentář:
Poď sem Timazlíku! :-D Myslím, že je milé a zároveň správné, když si člověk povídá s němou tváří :-D
Okomentovat