Nový rok, nový začátek?

Tak jsme si zase pořídili nové kalendáře a nové diáře, někteří z nás i nová předsevzetí (a to i když jsme ani zdaleka nesplnili ta stará), zkrátka nový rok je tady. Bude lepší, než ten předchozí? Snad.

A jak se rozloučit s rokem starým? No, snad tím, že si z něj odneseme poučení, uchováme radostné vzpomínky a ty ošklivé hodíme za hlavu. I když to občas není ani trochu jednoduché.

A jaká poučení si nesu z té dvatisícejedenáctky?

• Je jen málo lidí, kterým se dá opravdu věřit.
• Snaha je pěkná věc, ale ne vždy se cení. Někdy za ní můžete pěkně dostat přes hubu. Někdo fyzicky, někdo psychicky, imaginárně. Poučné je obojí. Ale nevzdávejme to.
• Boj s lidskou blbostí je obzvláště náročný a bolestivý.
• Nad pavlačovými drbnami a rozvracečkami vztahů a rodin nelze vyhrát, respektive lze, ale je to běh na dlouhou trať a někdy fakt nestojí zato. Jsou sobecké, zákeřné a bohužel většinou dost zoufalé, což je pro ně silným hnacím motorem.
• Když se chce, jde skoro všechno. Někdy vás dokonce chválí ti, od koho byste to nejméně čekali. Podobní lidé vás ale mohou i podrazit, takže si zásadně nenasazujte růžové brýle, rok 2012 této barvě nepřeje.
• Zázraky se dějí, ale moc si od toho neslibujte. Většinou totiž zcela náhodně, nečekaně a s krátkým efektem.
• Může-li se něco posrat, posere se to. Buďte proto radši připraveni na všechno, zaručeně pak totiž máte šanci být aspoň občas příjemně překvapeni, že věci můžou někdy i fungovat :)

Předsevzetí si na Nový rok obvykle nedávám, přesto mám v plánu věnovat se letos co nejvíc svému zdraví a koníčkům. Získala jsem nové známé, proto i rok 2012 bude jistě v mnohém poučný a snad i zábavný. Ježíšek mi nadělil i přes protesty novou zrcadlovku, takže budu hodně courat venku, budu se stejně jako loni intenzivně pohybovat po zoo a snad se mi podaří vyrazit i na pár zajímavých výletů. No a další věci už si nechám v této fázi pro sebe, protože nic se nemá zakřiknout... :))

A že jste to dočetli až sem, tak vám aspoň ještě z vlastních zkušeností prozradím, jak poznat lidi, kteří vám chtějí a můžou dost nehezky ublížit, když už jsem je zmínila nahoře. Každá zkušenost dobrá a někomu to třeba v něčem pomůže.

Drbny a rozvraceči z řad vašich přátel se poznají jen poměrně těžko. Zpravidla se vyznačují tím, že sotva o někom zmíníte jen sebemenší negativum, okamžitě přisazují. Časem negativa vytahují sami. Většinou mají něco strašně důležitého, co vám musí říct, i když s tím zpočátku rádoby dělají fóry, prý aby vám neublížili. Pak následuje barvitý výčet toho, co byste o svém partnerovi měla vědět. Bohužel důkazy a argumenty často chybí.

Mnohem zákeřnější než výše uvedené drbny jsou rozvracečky rodin. Ty jsou často velmi frustrované, jelikož jsou často poměrně osamělé, a to i při úspěšném tažení. Chvíli totiž trvá, než manžela a otce od rodiny odtáhnou, proto jsou často samy a vybíjí si své stresy jinde. Zezačátku se tyhle zoufalky tváří jako velké kamarádky a zpravidla s vámi i nepokrytě flirtují. Pokud je přesto upozorníte, že jste zadán, začnou vám psát, jak je to hezké a úžasné, jak jste skvělý partner a že vaše partnerka je milá a hezká a má velké štěstí, že vás má. Pokud však při vaší sebemenší stížnosti zaznamenáte u této osoby zbystření, už můžete tušit, na koho jste narazili. Pokud vás totiž nějaká ženská chlácholí ve chvíli, kdy si na jiné ženské stěžujete, její úmysly jsou zcela jasné, protože věřte nebo ne, když nejde o zištnost, drží ženský při sobě :). Podobné je to i u mužů. Pokud si pak ještě začne přisazovat, nedej bože sám/sama pak s pomluvami začíná, dejte nohy na ramena. Takové totiž ve většině případů vůbec nejde o vás, nýbrž a jen o decimování a osobní profit. To ostatně můžete velmi snadno zjistit. Pokud se s vámi daná osoba příliš nevídá, osobnímu setkání se vyhýbá, je jasné, že o přátelství váš vztah asi není. Většinou však k osobnímu setkání po delších průtazích nakonec dojde, to aby rozvraceč(ka) neztratil(a) důvěryhodnost, kterou si svými vlichotkami u vás získal(a). Motivem těchto lidí je většinou osobní prospěch, proto se svou činností neskončí, dokud z ní něco mají. Jestliže takovým lidem přestanete věnovat více pozornosti, přestanete jim lichotit, jejich zájem o vás zcela jistě velmi rychle opadne. Uvidíte, že v té chvíli přestanou při komunikaci stáčet téma pouze jedním směrem, jejich komunikace zestruční a reakce budou daleko pomalejší, neb si v tu dobu už začnou hledat jiný cíl.

A že to zní přehnaně? Možná. Já to zažila už třikrát, jednou ze strany rádoby kamarádky, další byly hodně velké virtuální "kamarádky" mých ex. Můžu vám říct, že když se teď ohlížím zpátky, musím říct, že jsem moc ráda, že jsem to tehdy dokázala hodit za hlavu a přerušit veškerou komunikaci s každým, kdo měl s těmito osobami co dočinění. Vyplatilo se. Dnes mi dokonce dávají lidé z jejich okruhu zapravdu. Za to si ale nic nekoupíte, někdy je totiž pěkně na obtíž mít často pravdu. Tehdy jsem byla zamilovaná a rádoby psycholožka si zahrávala s mým klukem tak dlouho, dokud to nepřestalo bavit nás všechny. Nejdřív to přestalo samozřejmě bavit mě. Hned následně jí, protože utnutím veškerých dalších kontaktů z mé strany pro ni skončila téměř celá zábava. No a když přišel můj bývalý na to, co je "kamarádka" zač sám, přestalo to bavit i jeho a teď, po několika letech, zase mluví víc se mnou, než s ní. Všechno to odvál čas a my už jsme jinde. Ona je bohužel stále tam, kde vždycky byla. Ony tam vždycky jsou a čekají na svou příležitost. Jednou se možná budou podbízet i vám... lacinými gesty, lascivními fotkami, pusou plnou falešných lichotek. Zvažte, jestli vám to za to stojí ;)