Tak se nám to jaro trochu zkazilo, ale nevadí. Na náladě to neubírá. Bývám teď v práci i doma často sama, což mi umožňuje využívat čas naplno podle svých představ. Jen kdyby ten čas tak neletěl.
Neustále mi přicházejí e-maily a telefonáty s dotazy typu "kdy už se uvidíme", "kdy přijedeš" a tak podobně. A já samozřejmě nevím. Chutí je dost, času je málo.
Například se neustále odhodlávám dostat své tělo do pohybu, nejlépe trochu namáhavého. Proto jsem ráda, když se někdy odhodlám definitivně a stanovím si pevný plán... a proto nejsem ráda, když mi ten plán někdo nabourává. Pravda, posledním, kdo mi takový plán naboural, byly vybité baterie ve wii podložce, ale ty nejsou jediné, kdo mi plány věčně mění. Mé plány totiž může změnit úplně každý, kdo se v mé blízkosti v danou dobu pohybuje (i sedí či stojí), protože já nesnáším publikum. Běhat chodím zásadně za tmy, kdy potkávám maximálně tak pejskaře nebo úchyláky. Doma cvičím jen když tam nikdo není.
K usnadnění situace teď lehce napomohla mamča, jež si k narozeninám přála Leg magic, protože ho někde viděla a moc se jí líbil. Nezkoušela ho, ale myslím, že ji naprosto dostal hlavně reklamní slogan, hlásající, že stačí 60 sekund denně (slogan říkal vteřin, ale na ty nevěříme :D). No nekup to. Teď uzavírám sázky, čí oblečení na tom stroji přistane první. Obávám se, že ho čeká stejný osud jako mnoho rotopedů v českých domácnostech, koneckonců jako i v té naší. Tam si na rotoped sedne maximálně tak papoušek (ten však bohužel nedosáhne na pedály. Nebo bohudík.). Ale pokud tedy opravdu 60 sekund denně stačí, tak děkuji za ušeření jinak zbytečně profuněného času :)
Ušetřený čas pak aspoň můžu/můžeme využít k naplánování nějakého zajímavého výletu. Za případné tipy předem děkuju.
Jen už prosím nedoporučujte místa jako je třeba "ZOO" v Chlebích. Proč ty uvozovky?
Třeba proto, že oficiálně se za ZOO považují "odborná zařízení dlouhodobého charakteru, která chovají druhy divokých zvířat nebo zdomácnělá zvířata z důvodů expozičních, osvětových nebo pro záchranu a ochranu druhů". Ha. Takže Chleby si můžete škrtnout. Záchrana a ochrana druhů jim na srdci nejspíš neleží (když je pan vedoucí v "občerstvení", můžete si klidně osedlat lamu nebo hodit kůzle přes hřbitovní zeď a nikdo si vás ani nevšimne) a expoziční důvody, stejně jako osvětové, taky celkem pokulhávají, protože v jarních měsících v tomto zařízení téměř nic není. Pan vedoucí má v tu dobu prý zvířata doma, jak jsme byli informováni ve chvíli, kdy pan vedoucí zvesela halekal se svými kamarády v již zmíněném občerstvení. Snad nikde nemají za hřbitovní zdí tak veselo, jako tady.
Neustále mi přicházejí e-maily a telefonáty s dotazy typu "kdy už se uvidíme", "kdy přijedeš" a tak podobně. A já samozřejmě nevím. Chutí je dost, času je málo.
Například se neustále odhodlávám dostat své tělo do pohybu, nejlépe trochu namáhavého. Proto jsem ráda, když se někdy odhodlám definitivně a stanovím si pevný plán... a proto nejsem ráda, když mi ten plán někdo nabourává. Pravda, posledním, kdo mi takový plán naboural, byly vybité baterie ve wii podložce, ale ty nejsou jediné, kdo mi plány věčně mění. Mé plány totiž může změnit úplně každý, kdo se v mé blízkosti v danou dobu pohybuje (i sedí či stojí), protože já nesnáším publikum. Běhat chodím zásadně za tmy, kdy potkávám maximálně tak pejskaře nebo úchyláky. Doma cvičím jen když tam nikdo není.
K usnadnění situace teď lehce napomohla mamča, jež si k narozeninám přála Leg magic, protože ho někde viděla a moc se jí líbil. Nezkoušela ho, ale myslím, že ji naprosto dostal hlavně reklamní slogan, hlásající, že stačí 60 sekund denně (slogan říkal vteřin, ale na ty nevěříme :D). No nekup to. Teď uzavírám sázky, čí oblečení na tom stroji přistane první. Obávám se, že ho čeká stejný osud jako mnoho rotopedů v českých domácnostech, koneckonců jako i v té naší. Tam si na rotoped sedne maximálně tak papoušek (ten však bohužel nedosáhne na pedály. Nebo bohudík.). Ale pokud tedy opravdu 60 sekund denně stačí, tak děkuji za ušeření jinak zbytečně profuněného času :)
Ušetřený čas pak aspoň můžu/můžeme využít k naplánování nějakého zajímavého výletu. Za případné tipy předem děkuju.
Jen už prosím nedoporučujte místa jako je třeba "ZOO" v Chlebích. Proč ty uvozovky?
Třeba proto, že oficiálně se za ZOO považují "odborná zařízení dlouhodobého charakteru, která chovají druhy divokých zvířat nebo zdomácnělá zvířata z důvodů expozičních, osvětových nebo pro záchranu a ochranu druhů". Ha. Takže Chleby si můžete škrtnout. Záchrana a ochrana druhů jim na srdci nejspíš neleží (když je pan vedoucí v "občerstvení", můžete si klidně osedlat lamu nebo hodit kůzle přes hřbitovní zeď a nikdo si vás ani nevšimne) a expoziční důvody, stejně jako osvětové, taky celkem pokulhávají, protože v jarních měsících v tomto zařízení téměř nic není. Pan vedoucí má v tu dobu prý zvířata doma, jak jsme byli informováni ve chvíli, kdy pan vedoucí zvesela halekal se svými kamarády v již zmíněném občerstvení. Snad nikde nemají za hřbitovní zdí tak veselo, jako tady.
Možná tam totiž nemají tolik rumu.
Ale dost negací, o tom, že v tomto státě (a v Chlebích tomu není jinak) funguje téměř vše na bázi kamaráčoftu, víme beztak všichni. Prostě jestli se chcete ušetřit slziček vašich dětí, kterým bylo slíbeno krmit dikobraza nebo snad hladit geparda, jeďte jinam.
Snad ještě jednu věc si neodpustím. Dívky v pokladně (asi jsou kvůli vzájemné finanční kontrole dvě) jsou milé a sympatické, nicméně když se jich zeptáte, kde najdete tohle či ono zvíře, jen se zarazí, vyvalí oči, otevřou pusu a krčí rameny. Zvláštní to jev. Nakonec nám ale přece jen pomohly. Prý „když to nenajdete někde venku, má to pan vedoucí doma“. Tak to bychom měli. Obracet se však se stejným dotazem do již několikrát zmíněného občerstvení se nám už rozhodně nechtělo. Netušili jsme, že se do Chleb jezdí místo do zoo na návštěvu k panu vedoucímu :)
Ale dost negací, o tom, že v tomto státě (a v Chlebích tomu není jinak) funguje téměř vše na bázi kamaráčoftu, víme beztak všichni. Prostě jestli se chcete ušetřit slziček vašich dětí, kterým bylo slíbeno krmit dikobraza nebo snad hladit geparda, jeďte jinam.
Snad ještě jednu věc si neodpustím. Dívky v pokladně (asi jsou kvůli vzájemné finanční kontrole dvě) jsou milé a sympatické, nicméně když se jich zeptáte, kde najdete tohle či ono zvíře, jen se zarazí, vyvalí oči, otevřou pusu a krčí rameny. Zvláštní to jev. Nakonec nám ale přece jen pomohly. Prý „když to nenajdete někde venku, má to pan vedoucí doma“. Tak to bychom měli. Obracet se však se stejným dotazem do již několikrát zmíněného občerstvení se nám už rozhodně nechtělo. Netušili jsme, že se do Chleb jezdí místo do zoo na návštěvu k panu vedoucímu :)
Žádné komentáře:
Okomentovat