Ano, je jaro. Všude to pučí a někde i bučí. Hlavně u nás v kanclu.
Nechápu, jak někomu může vlézt práce tolik na mozek. Respektive práce "administrativní asistentky". Že bych se kvůli téhle pozici natolik přetrhla, že bych kvůli ní zahodila soukromý život a v práci pomalu přespávala, to bohužel opravdu ne. Ale ono je to asi taky tím, že někdo povýšil z administrativní asistentky na asistentku policejní. No, budiž. Já mám při příchodu jara jiné nálady a nápady a vysedávání v kanceláři od osmi ráno do sedmi do večera mezi ně rozhodně nepatří. Odpusťte, stárnutí si chci nechat na později, teď bych ještě, s prominutím, trochu žila :)
Nechápu, jak někomu může vlézt práce tolik na mozek. Respektive práce "administrativní asistentky". Že bych se kvůli téhle pozici natolik přetrhla, že bych kvůli ní zahodila soukromý život a v práci pomalu přespávala, to bohužel opravdu ne. Ale ono je to asi taky tím, že někdo povýšil z administrativní asistentky na asistentku policejní. No, budiž. Já mám při příchodu jara jiné nálady a nápady a vysedávání v kanceláři od osmi ráno do sedmi do večera mezi ně rozhodně nepatří. Odpusťte, stárnutí si chci nechat na později, teď bych ještě, s prominutím, trochu žila :)
Nevím, proč tak rejpu, může mi to všechno být už zcela ukradený. Vlastně tak trochu tuším, co mě prudí. Místo, aby mě aspoň někteří nechali v práci víceméně normálně "dožít", nutí mě ještě prokazovat, že mám nárok na dovolenou. Na tu dovolenou, kterou jsem si nemohla před Vánocemi vybrat, i když bych ráda. Ha ha, povinnost vést evidenci dovolených však leží na někom jiném. A seďte si tam třeba do devíti :)
A teď konečně k něčemu příjemnějšímu. Ale k čemu? :)
Je jaro. Při ranním dobíhání autobusu mívám úplně nevysvětlitelně dobrou náladu, snad z toho počasí. Pořád čtu. Jako o život. Jako v zimě. Jak už jsem psala dřív, čtu všude, ve výtahu, za chůze, v přeplněné tramvaji. Zrovna dneska jsem se úplně červenala při pomyšlení, že mi snad někdo čte přes rameno. Čtu totiž všechno, od naučných cestopisů po cinty perverzních třicátníků. Stala se z toho závislost. Když nečtu, jsem nesvá a zaměřuju svou pozornost na okolí.
Věděli jste třeba, že auta, co nemají na kolech poklice, jsou snad téměř výhradně Škodovky? No vážně, až na pár citrónů a sem tam nějakou tu výjimku, je tu moře fábií a felicií bez poklic.
Věděli jste, že při žádosti o studentské vízum do Číny musíte prokázat, že nemáte HIV ani syfilis?
Že půjčku 30 až 350 tisíc můžete mít i bez ručitele?
Člověk by řekl, že knížky člověka obohacují, co já se ale všechno nedozvím, když knížku náhodou nechám doma nebo ji dočtu už cestou... Jediný leták mi neunikne! :)
Tak a i když myšlenek je dost, o dalších blbostech zase jindy, teď už musím jít spát. Předpokládám, že ráno nastoupí zase rýmička a kašlíček, šla jsem v deset běhat (pod rouškou tmy) a trochu neodhadla počasí, takže budu chodit s rouškou za světla. Jó to je tak, když si člověk nepřečte předpověď počasí :)
Žádné komentáře:
Okomentovat