úterý 19. srpna 2014

Jedeeem

A rychle pokračování, než u toho zase usnu...

The Game (Anders de la Motte) - Tady asi nedodržím chronologii, protože jsem četla i další dva díly ze série, a sice The Buzz a taky Bubble. Paradoxně nejmíň se mi líbila knížka úvodní, kde mě sejřily amerikanismy, kterých bylo prostě až moc. Jakožto i dost nevěrohodné akce. Chápu, že amerikanismy měly dotvořit atmosféru, dodat jakousi "modernu" a dynamiku, ale čeho je moc, toho je příliš. Jinak mají ale knížky fajn spád a je to solidní vejplach od severských krimi a nebo naopak nietzschovské filozofie. I když za hranou uvěřitelnosti.

Když běhá žena (Alexandra Hemingsleyová) -  Jedna z mála knížek, kterou jsem si koupila a nepřinesla z knihovny. Svým způsobem dárek od Renči. Pro lidi jako já, kteří si občas odběhnou zafunět do parku nebo kolem řeky, je to fajn počin, který vás namotivuje vašich snah nezanechat a naopak se dokopat k větším cílům. Nic zázračného, ale čte se to dobře a fakt pak máte chuť skočit do tepláků a tenisek a vyběhnout ven.

Jez, posti se, hubni (Amanda Hamilton) - Zezačátku se to tvářilo dobře a logicky, pak už se to ale trochu zamotávalo, jako by si autorka trochu protiřečila. Je fajn si něco přečíst o přínosech půstu, že by mi ale tahle knížka nějak změnila styl nebo mě přesvědčila držet se přesně podle jejích návodů, to ne. Ale jako takový úvod do postění se, proč ne.

Světlo mezi oceány (M. L. Stedman) - Knížka trochu vybočující z řady knih, které běžně čtu. Pokud se to při té pestrosti vůbec dá takhle říct. Každopádně v téhle knížce nikoho nezabijou (i když mrtvoly tam jsou). Ale aspoň únos tam je. Je to psychologický román o životě dvou lidí na osamělém majáku, kteří touží po rodině a nějak jim není přáno, až do jednoho dne... Celkově smutné, citlivé. Nemohla jsem se vždy ztotožnit s činy postav, ale dokonale se vcítit do jejich situace, to ano. Dobře napsáno. I když si nejsem jistá, zda bych něco takového četla dvakrát, ženským bych tu knihu doporučila, tedy rozhodně těm citlivějším duším.

Když smrtelníci spí (Kurt Vonnegut Jr.) - No jo, to by bylo, aby knihovna zařadila do své sbírky nového Vonneguta a já ho neměla první! Ta knížka ještě křupala, když jsem ji otvírala. A ta papírová vůně! Vonnegut je tak trochu moje srdcovka, i když pořádně neumím vyjádřit proč. Každopádně i když takhle sbírka na Opičárnu nemá, mně se líbila a dostala ode mě 4 hvězdičky z 5. Dokonalý to nebylo, ale bavila jsem se.

Nezadaná (I. Desjardins) - Už si ani nepamatuju, jak jsem k téhle komiksové blbůstce přišla. Je to záležitost na půl hodiny maximálně (kocháte-li se obrázky). Pamatuju si jen, že v něčem to bylo vtipně výstižné, ale že by to ve mně nechalo nějaké hlubší dojmy nebo vzpomínky, tak to bohužel...

Tichá hrůza (T. Korbař) - No jo no, já jsem na ty duchařinky a thrillerky :) Rozumněj horrorové a napínavé povídky. Někdy i celé knihy, ale to už se musí povést :) Tichá hrůza se povedla, jedná se o slepenec klasiků, který nemůže snad nikoho zklamat či urazit. Fajn čtení na dva tři večery (tyhle věci se přes den nečtou!).

Tady jsem opět usnula... Nicméně, pokračujeme dál.

Na odstřel (L. Lomová) - Komiks. Co dodat. Snad jen - černobílý, česká detektivka. Záležitost na pár minut. Neurazí, nenadchne.

Deník zlého psa (M. J. Howard) - Taky asi není nutné to příliš rozvádět. Deník psaný psem. Místy vtipné, poměrně výstižné, ale že bych to musela mít v knihovně, to asi ne.

V kůži Woodyho Allena (S. Hample) - Roztomilé kresbičky :) Pro Woodyho mám slabost a i když ne u všeho jsem se bavila, koukalo se na to hezky :))

Prolhaná věda (B. Goldacre) - Podle mě jedna z nejpřeceňovanějších knih poslední doby. Slyšela jsem na ni samou chválu, ale při čtení jsem se lehce nudila, všechno mi to přišlo známé, ne-li neustále dokola omílané. Nééé, farmacie je bohatý byznys kšeftující s lidským zdravím??? Vááážněěě? Ta knížka mohla mít polovinu stránek a asi by to bylo akorát. Ne, ono by to možná bohatě stačilo. Ale jinak se cení, že se někdo těmito věcmi zabývá a otevřeně o nich mluví.

Jantarové oči (Vilma Kadlečková) - České sci-fi. První díl. Trochu náročné, nepřehledné, ale na druhou stranu poměrně dost propracované a originální (alespoň pro mě). Když jsem to četla, nějak jsem ani nevěřila, že se jedná o českou tvorbu. "Fantazie je největším nepřítelem statečnosti". Už jen proto sáhnu po dalším dílu.

A tady si uděláme pauzičku, ať to není tak dlouhý...





Žádné komentáře: