Kraťasy

Tak jsem po čase zase tady. Žádnou převratnou novinku ale nenesu. Nebudu se rozepisovat, moje prsty v poslední době neznají pomalu nic jiného, než klofání do počítačové klávesnice, takže si jistě rády oddechnou. Vracet se k minulým měsícům tedy z pochopitelných důvodů nebudu :) Alespoň ne teď.
Dnes jsem se trochu prohrabala skříní, abych zjistila, zdali mi má co nabídnout na blížící se vodu. Zaměřila jsem se speciálně na kraťasy. Bohužel, překvapení se nekonalo, nic obstojného jsem nenašla. Zato jsem ale v útrobách své skříně našla kraťasy, které bezpochyby šila nějaká stařenka, jež slovo móda slyšela naposledy v třicátých letech. Ne, že by v dnešní době bylo retro zrovna "out" (jestli se to tak vůbec ještě říká; antonymum slova trendy, přiznám se, neznám), ale tyhle kraťasy boří i veškeré představy o retru. Svou délkou sahají do půlky stehen, což by ještě nebyl takový problém (v mém případě je to spíš výhoda), problémem však je, že jak daleko sahají u stehen, tak daleko sahají i nad břicho. Schválně píšu nad břicho, protože ony opravdu dosahují NAD břicho! :) Už k nim jen přišít kšandy a mám éňo ňůňo lacláče! ;D
Asi budu muset vymyslet plán, jak ostatní přesvědčit, že letos pojedeme vodu v rádoby dobových kostýmech :))