Hlava děravá, nejspíš střelená...

Uf, hlásím, že jsem opět zde. Pro někoho z naprosto nepochopitelného důvodu. Vlastně i pro mě z naprosto nepochopitelného důvodu. Anyway... Dneska má svátek Dominik. Měla jsem kocoura, co se jmenoval Dominik. Už nemám. Kocoura teda mám, ale ne Dominika. Z jistých důvodů jsem se ho rozhodla už kdysi přejmenovat, dneska se pyšní jménem Smraďoch či Prďola. Čímž jsem si moc nepomohla, stále mi to evokuje původního Dominika. Navíc ani na tyhle varianty neslyší. Neslyšel ani na Dominika, Nickyho... Slyší jen na šustění pytlíku a otvírání konzervy. Ale nevadí, that´s not the point. Zkrátka Smraďoch ani Prďola v kalendáři není, a protože nechci svýho kocoura připravit o svátek, slaví ho v ten původní. Jenže dneska ještě neráčil přijít domů, tak mu nemám jak popřát. A jelikož tu zítra nebudu, tak má smůlu a přeju mu aspoň takhle. Všechno nejlepší, Smraďochu, třeba ti to tu někdo přečte ;)