Popravdě řečeno, netančím vůbec. O tanci ale tenhle příspěvek není, jen jsem před chvilkou poslouchala písničku, která nese stejný název. A tak nějak mi v tuhle chvíli mluví z duše. Údajně byla složena pro zhruba třicetileté kamarády skupiny Kryštof, kteří si v poslední době stěžují, že nežijí svůj život úplně tak, jak by chtěli. Písničku jsem slyšela dvakrát (když nepočítám reklamu na seriál ČT, která zní z televize poměrně často), tudíž ji ještě moc "naposlouchanou" nemám, ale ten název mi přišel pro tuhle chvíli příhodný. Já tak nějak málo všechno :) Tím, že se toho snažím stihnout dost, dělám od všeho trochu. Takže mi neodsejpá ani diplomka, ani učení na státnice, natož nákres nové kuchyně.
A nejhorší na tom je, že spousta činností, které potřebuju zvládnout, se odehrává na počítači. Internet je neskutečnej rozptylovač. ICQ jsem si sice zakázala, ale o to víc brousím po různých zpravodajských serverech. A nejen zpravodajských, ať jsem plně upřímná. Momentálně jsem se proklikala až na stránky "chomutovské petice" (
http://podporujichomutov.cz/) - a musím přiznat, že i když to s tématém mé diplomky vzdáleně souvisí, právní postavení ombudsmana z článků o kritizujícím a kritizovaném Kocábovi asi nevyčtu. Nicméně nápady některých čtenářů mě zaujaly natolik, že jsem velmi ochotně odtrhla oči od komentářů k zákonům a přečetla si například o návrhu prodat pohledávky zmíněnému ministrovi, ať pak předvede, jak by je vymáhal sám. To by byl teprve koncert, pane ministře! :)
Myslím ale, že na takový koncert si od pana ministra ještě počkáme, takže se jdu pokusit přečíst kapitolu o principech dobré správy - s tím, že minimálně hodinu se na display ani nepodívám. Tak schválně :)